Sven-Erik Olsson
Sven-Erik Olsson (7. červenec, 1923 - 7. březen, 1985) byl švédský dobrovolník u Waffen-SS v hodnosti SS-Oberscharführer za druhé světové války a zároveň to byl jediný švédský držitel Německého kříže ve zlatě.
Sven-Erik Olsson se narodil 7. července roku 1923 v estonském městě Pärnu. Jeho otec měl švédské občanství a jeho matka měla německé. Díky svému otci získal také švédské občanství. Vyrůstal v německé komunitě a absolvoval také německou školu v Pärnu. Již během svého mládí byl členem baltskoněmecké organizace pro mladež (Baltendeutschen Jugendorganisation) a tak se jako šesnáctiletý rozhodl vstoupit 8. listopadu roku 1939 do Waffen-SS.
Po svém přijetí byl nejprve během výcviku zařazen ke SS-Totenkopf-Rekreuten-Standarte, kde byl sloužil u 16. kulometné roty. K 1. květnu roku 1940 byl převelen k 9. rotě ze SS-Totenkopf-Standarte 14 a 14. října stejného roku byl přeřazen do zpravodajského oddělení ze stejné jednotky.
V květnu 1941 byl Olsson poslán do Holandska, kde sloužil u jednotky pobřežní ochrany. Se svým převelením byl zároveň i povýšen do hodnosti SS-Sturmann (Svobodník). V červnu téhož roku je zařazen do čekatelského programu na poddůstojnickou hodnost a zároveň převelen do velícího štábu Reichsführera SS a odvelen do východního Pruska.
Poté slouží u různých jednotek na zpravodajských postech až do února roku 1943, kdy je převelen již jako SS-Unterscharführer (četař) k nově vznikající 10. tankové divizi SS „Frundsberg“, kde je zařazen ke 2. zpravodajské rotě ze 10. zpravodajského oddílu SS (SS-Nachrichten-Abteilung 10).
S divizí se účastní bitev okolo Ternopilu na východní frontě a v květnu 1944 je povýšen do SS-Oberscharführer (Vrchní četař). V tuto dobu také dělá osobního zpravodajce pro velitele divize SS-Brigadeführera Heinze Harmela. Poté, co je divize stažena do Normandie, aby čelila spojeneckému postupu, tak je v srpnu raněn v boji.
Brzy se však vrací k jednotce a zůstává u ní až do konce války. Dne 20. dubna 1945 je mu udělen za jeho válečné zásluhy německý kříž ve zlatě a stává se tak jediným držitelem švédského původu, který byl vyznamenán, tak vysokým oceněním. Poté, co se mu nepodařilo se svojí jednotkou probít až k Dražďanům, tak u Chomutova na území tehdejšího Československa zničí své zpravodajské vozidlo a rozhodne se dostat se ke americkým liniím, což se mu nakonec podaří.
Ze zajetí je propuštěn v roce 1947 a vrací se do Švédska. Později umírá 7. března roku 1985 ve švýcarském městě Arosa.
Vojenská kariéra
Data povýšení
* SS-Schütze - 8. listopad, 1939
* SS-Oberschütze
* SS-Sturmann - 1. květen, 1941
* SS-Unterführeranwäreter - 1. červen, 1941
* SS-Unterscharführer - 1. září, 1942
* SS-Scharführer
* SS-Oberscharführer - květen, 1944
Významná vyznamenání
* Německý kříž ve zlatě - 20. duben, 1945
* Železný kříž I. třídy
* Železný kříž II. třídy
* Spona za boj zblízka v bronzu
* Útočný odznak pěchoty ve stříbře
* Odznak za zranění v černém